Národní Parky.info

Národní parky a cestopisy

Kontakt Mapa serveru Homepage








verze pro tisk

Národní park Slovenský kras

Národní park Slovenský kras

V jihozápadní části východního Slovenska, v sousedství s Maďarskem, se nachází Národní park Slovenský kras. Jeho území zasahuje do okresů Košice a Rožňava, ochranné pásmo pak také do okresu Revúca.

Základní fakta

Tento národní park patří mezi nejmladší na území Slovenska. Byl vyhlášen v únoru roku 2002. Již v roce 1973 však došlo k právnímu zabezpečení této krajiny, neboť zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. V roce 1977 pak došlo k zapsání této oblasti do mezinárodní sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra. Šlo o první území na Slovensku, které se do tohoto seznamu dostalo. V roce 1995 pak došlo k zapsání Slovenského krasu spolu s maďarským Aggtelekským krasem do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Slovenský kras je výjimečný zejména velkým počtem jeskyní a propastí. Celkem je jich zde více než tisíc. Rozloha Národního parku Slovenský kras dnes činí 34.600 jektarů, ochranné pásmo pak zabírá přes 11 tisíc hektarů. Součástí NP je také 10 národních přírodních rezervací, dále pak 6 přírodních rezervací a rovněž i 16 národních přírodních památek.

Zajímavosti Slovenského krasu

Slovenský kras má několik zajímavých míst a památek, které stojí za upozornění. Nejvyšším bodem celého území je Matesova skála, která se vypíná do výše 925 m.n.m., nejnižším bodem je pak úpatí Plešivské planiny, která leží v nadmořské výšce 217 m.n.m.

Tím nejpodstatnějším, co charakterizuje oblast Národního parku Slovenský kras, jsou jeskyně. Nejdelší a zároveň také nejhlubší je jeskynní systém Skalistého potoka. Jeho hloubka dosahuje až -317m, délka jeskyně je pak více něž 5.600 metrů.

Flora

Ve Slovenském krasu se nachází kolem 1.500 taxonů vyšších rostlin. Několik druhů rostlin jsou pak endemity. Mezi nejvýznamnější endemity patří ruměnice turnianská, chudina drsnoplodá Klášterského, chrastavec slovenský, hlaváč lesklý vápnomilný, šafrán spišský či koniklec prostřední.

Fauna

Přírodní podmínky, které jsou zde velmi specifické, jsou dobrým předpokladem pro pestrý výskyt živočichů. Jedná se zejména o živočichy, které jsou charakteristické pro stepní a lesostepní pásmo smíšené s horskými prvky. Na celkem malém území se tak nachází poměrně velké množství různých typů biotopů. Fauna je také výrazně ovlivněna celkovým vzhledem a reliéfem krajiny, v níž se nachází nespočet jeskyní a propastí, díky čemuž zde nalezneme druhy živočichů, kteří se v jiných oblastech Slovenska a střední Evropy prakticky nevyskytují.

Za pozornost jistě stojí to, že v Národním parku Slovenský kras žije největší kolonie netopýrů, a to v počtu až 55 tisíc kusů. Zároveň zde také hnízdí například orel skalní či naopak nejmenší z pěvců králiček ohnivohlavý. V parku se dá zahlédnout také medvěd hnědý.

Lesy

Lesy zabírají podstatnou část Slovenského krasu. Celkem tvoří kolem 78% jeho území. Díky poměrně rozmanité výškové členitosti se zde můžeme setkat s lesními společenstvy z pěti vegetačních stupňů - od vegetačního stupně dubového až po vegetační stupeň jedlobukový. Nejrozšířenějšími jsou však bukodubový a dubobukový vegetační stupeň, které pokrývají více než polovinu lesní plochy Slovenského krasu. Mezi hlavní dřeviny oblasti patří zejména dub zimní, buk lesní a habr obecný. Vyskytují se zde ale také dub pýřitý, jeřáb muk, mahalebka obecná, jasan zimnář a další. Podle procentuálního zastoupení je zde zdaleka největší podíl habru obecného ( 32%), dále pak duby a buky. Z jehličnatých pak převládají borovice lesní. Zajímavostí rozhodně je i to, že se zde ve vůbec nejnižší nadmořské výšce vyskytuje i tis obecný.

Turistika

Pro turisty je na území Národního parku připraveno několik naučných stezek a chodníků. Naučný chodník Domica vede od stejnojmenné jeskyně k Čertově díře a zpět. Na cestě se návětvníci setkají s pěti informačními tabulemi, které podávají zprávu o parku samotném, dále pak o fauně, geologii, geomorfologii a také o floře. Procházka tímto naučným chodníkem trvá přibližně tři čtvrtě hodiny.

Dalším z turistických chodníků jsou Horné lúky. Tento chodník vede od obce Hačava na vyhlídku, z níž je překrásný výhled na Zádielskou tiesňavu. Po cestě minete celkem sedm informačních panelů, na nichž nechybí základní informace o NP Slovenský kras, dále pak údaje k obci Hačava. Další z panelů se věnují místní floře či rostlinstvu.

Naučný chodník Zádielska tiesňava začíná v obci Zádiel a směřuje proti toku Blatnického potoka. Jedná se o uzavřený okruh, na němž je sedm zastábek.

Dalšími naučnými turistickými chodníky jsou Jasovská skala, Hrnovský chodník či chodník Gombasecké jeskyně.

Správa Národního parku Slovenský kras sídlí v obci Brzotín. Veškeré užitečné informace o národním parku se dozvíte na oficiálním webu - sopsr.sk/slovkras .

Zdroj: sopsr.sk/slovkras

foto: wikipedia.org


Hodnocení

Hodnocení: 3.5 hvězdiček/ Hodnoceno: 2x



[Roman Beneš] [Zobrazeno 3463x] [5. prosinec 2011]
[NP Slovensko] [no comments]
Warning: eregi() expects parameter 2 to be string, array given in /data/web/virtuals/15892/virtual/www/domains/narodniparky.info/article.php on line 244
[Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Jaggni To! Linkuj.cz! Jaggni To!

Další články autora


Další články z této kategorie

Náhodný snímek

Yosemite - El Capitan ::visit the gallery

Nejlépe hodnocené parky


Nejnavštěvovanější parky



Komentáře

SXoTzWjd
[24.6.2017 00:21]
GNrfgqluT
[24.6.2017 00:13]
dScN2W2T3
[23.6.2017 23:58]
sjZz4y0zu
[23.6.2017 23:34]
0E0rUcFu
[23.6.2017 23:27]
wnRW7aUnQz
[23.6.2017 21:44]