Šumava

Národní park Šumava vznikl v roce 1991. Účelem jeho vzniku bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer . Šumava tvoří největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě, často bývá proto označován jako zelená střecha Evropy. Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako jsou rys, los či tetřev. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než právě v šumavských rašeliništích.

Národní park Šumava

Národní park Šumava má unikátní přírodu zachovat – nejen pro ni samotnou, ale také proto, aby ji mohli i nadále obdivovat turisté, kterých sem každoročně přijíždějí v hojném počtu. Oblast celé Šumavy patří mezi turisty k těm velmi populárním. Oblibě se těší divoký tok Vydry, Plešné jezero, prameny Vltavy i horské slatě. Horní tok Vltavy je též oblíben vodáky.

Národní park Šumava se rozkládá na území jižních a západních Čech. Tvoří přitom přirozenou hranici s Německem. Jeho celková rozloha činí 68 064 hektarů, z čehož 80% je zalesněná oblast, 9% zemědělská plocha, zbytek pak připadá na vodní plochy a zástavby. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Plechý (1378m.n.m.), naopak nejníže položeným bodem je údolí řeky Otavy u Rejštejna (570m.n.m.).

V národním parku také nalezneme 3 ledovcová jezera- Plešné, Laka, Prášilské, v CHKO pak ještě Černé a Čertovo jezera.

Příroda

Fauna

Šumavu lze označit za typickou lesní oblast středohorského charakteru, dodnes zde tedy sídlí typická středoevropská lesní zvěř. Mezi nejzajímavější vzorek místní zvířeny určitě patří rys ostrovid. Z kopytníků se pak hojněji vyskytuje zejména jelen lesní.

Početné zastoupení pak ve zdejším národním parku má ptactvo. Ve vyšších polohách můžeme vidět např. tetřeva hlušce, jeřábka lesního a dále.

Ve zdejších smrkových lesích lze spatřit např. datlíka tříprstého, sýc rousného či kosa horského. Bohatší faunu pak zcela jistě nelezneme ve smíšených lesích Šumavy. Zde lze spatřit rysa ostrovida, netopýra velkoduchého či strakapouda bělohřbetého. Hojná je i fauna brouků- za všechny lze jmenovat střevlíka, kovaříka nebo roháčka bukového.

V rašeliništních jezírcích národního parku je pak významněji zastoupena fauna bezobratlých.

Typickým jevem pro Šumavu jsou také balvanité sutě a kamenná moře. Zde se vyskytují specifičtí obyvatelé jako pavouci, střevlíci apod.

Flora

Rovněž šumavská flora je typická pro středohorskou středoevropskou oblast. Je zde však místy patrný vliv blízkosti alpského masívu. V celé oblasti Šumavy, vč. CHKO, lze nalézt až 1260 taxonů (druhů)flory. V samotném národním parku je pak možné spatřit přes 500 druhů.

Zhruba 80% procent druhů rostlinstva národního parku se vyskytuje v nelesních formacích, zejména v lučinách. Na území Šumavy se vyskytují čtyři endemické taxony. Jde o oměj šalamounek, hořeček mnohotvarý český, zvonečník černý a srstnatec májový rašelinný.

Na území Šumavy nalezneme poměrně vysoký podíl prvků alpského původu - za všechny jmenujme např. psineček kalní či hořec panonský. Severozápadní část pak obsahuje i subatlantské prvky jako jsou např. vranec jedlový či žebrovice různolistá.

Vodní toky a jezera

Vodní toky Šumavy převážně spadají pod úmoří Severního moře, výjimkou je jen část u hranic (povodí Čertovo vody, Červeného potoka a Řezné u Železné Rudy), která spadá k úmoří Černého moře.

V rámci NP a CHKO Šumava pramení několik významných toků. Tím nejvýznamnějším je bezesporu Labe, které stejně jako Otava pramení v oblasti šumavských plání v centrální části pohoří.

Řeka Otava vzniká soutokem dvou toků- Vydry a Křemelné. Vltava, která odvádí vody z jihočeské části Šumavy, pak pramení jako Černý potok na východním svahu Černé hory. Černý potok se pak stéká s Vltavským potokem a u Borových lad se stává Teplou Vltavou.

Mimo tyto přirozené toky se na Šumavě vyskytují i umělé kanály a náhony- Vhynicko- tetovský plavební kanál sloužící pro potřeby elektrárny na Čeňkově Pile, či Schwarzenberský kanál.

Jedněmi z nejzajímavějších míst Šumavy jsou ledovcová jezera. Ta se vyskytují v nadmořské výšce okolo 1000m.n.m. a jsou turisticky hojně navštěvovanými místy. Jedná se o jezera Laka, nejmenší ze všech, dále pak Černé a Čertovo jezera, Prášilské jezero a Plešné.

Informační střediska

Pro získání informací o národním parku a CHKO vybudovala Správa NP informační střediska. Jsou jimi Kvilda, Svinná Lada, Rokyta, Kašperské Hory, Alžbětín, Idina Pila, Stožec, Poledník a Březník. Kromě toho jsou k dispozici i další, sezónní střediska.

Kromě toho jsou k dispozici také informační panely na hlavních parkovištích, výchozí informační body na okraji obcí. U přírodních atraktivit pak naleznete informační tabule s informacemi o dané oblasti a zajímavosti.

Muzea

Při návštěvě a pobytu na Šumavě rozhodně stojí za to neopomenout navštívit některé z místních muzeí. V muzeu v Sušici najdete expozice šumavského sklářství, ukázky archeologických nálezů z pravěku a středověku, muzeum ve Volarech pak láká zejména na stálou expozici „Zlatá stezka“, vimperské muzeum pak přibližuje přírodu v národním parku Šumava, historii knihtisku a sklářství. Ukázky sklářství z oblasti železnorudské pak najdete v muzeu v Železné Rudě.

Turistika

Po celé oblasti národního parku a CHKO Šumava se prolíná spoustu turistických tras- pěších i cyklotras. Turistické pěší trasy jsou značeny klasicky jako na ostatním území ČR klubem českých turistů.

Pro vyznavače cykloturistiky jsou zde trasy vyznačené symboly cyklisty na dřevěných směrovkách. Cyklotrasy z velké míry kopírují běžné pěší trasy. O podrobných informacích tras a zajímavých míst je vhodné informovat se ve střediscích.

V parku se nabízí celá řada přírodních scenérií, nenáročné turistické trasy i náročnější hřebenovky a pro ty, kteří hledají nevšední zážitky se nabízí například adrenalinový den .

Kromě turistiky je Šumava otevřena i pro vodáky. Pro vodní turistiku jsou v Národním parku vymezeny úseky vodních toků Vltavy, Otavy a Vydry. Na ostatních tocích není splouvání možné.

Milovníci zimní turistiky pak jistě ocení řadu upravovaných běžeckých stop. Síť lyžařských tras je poměrně hustá, má celkovou délku zhruba 450 km, z toho se 250 km nachází přímo v NP. Pro zájemce o sjezdové lyžování nabízí vyžití několik zimních středisek.

Zelené autobusy

Při přesunech po národním parku je nejvhodnějším způsobem využití tzv. zelených autobusů. Ty jezdí během celé sezony na několika linkách. Zelené autobusy tak můžete využít vždy od konce května do konce září. Jejich časové intervaly jsou zpravidla napojeny na vlakovou dopravu a to i se sousedním Německem.

Průvodci divočinou

Správa NP Šumava umožňuje nově procházet se místy, kam se jinak nemáte šanci dostat- do 1. Zóny národního parku. Slouží k tomu speciální průvodci, kteří návštěvníky provedou těmi nejcitlivějšími místy NP. V roce 2009 se takto uskutečnily vycházky do hlubokého kaňonu Křemelné nebo na nejvyšší vrcholky Šumavy porostlé původními pralesy na Trojmezní a na Smrčině. Průvodci jsou odborně vyškoleni Správou NP Šumava.

Vycházky s průvodci jsou určeny pro skupiny 8 - 15 lidí v letní sezóně a na podzim. U každé z pěti tras se vycházka koná v intervalu dvou týdnů.

Název:	Národní park Šumava
www:	www.npsumava.cz
Země:	Česko
Rozloha:	690 km2
Rok vyhlášení:	1991
Nejvyšší bod:	Plechý - 1378 m

---

Hodnocení

---

[Jan Potůček] [Zobrazeno 11480x] [9. březen 2009]
[Národní park Šumava] [comments: 1]
Warning: eregi() expects parameter 2 to be string, array given in /data/web/virtuals/15892/virtual/www/domains/narodniparky.info/article.php on line 244
[Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

Další články autora

---

Další články z této kategorie